S lítostí oznamujeme smutnou zprávu, že v dne 9.12.2013, v věku nedožitých devadesáti letech, zemřelProf. MUDr. Vladislav Potužník, DrSc.
Narodil se 6.1.1924 v Českých Budějovicích, kde maturoval na reálném gymnáziu v roce 1943. V roce 1950 promoval na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1962 získal hodnost kandidáta věd, v roce 1964 se stal docentem pro obor mikrobiologie a v roce 1977 profesorem. V roce 1981 obhájil doktorskou disertační práci Klinická mikrobiologie sepse a získal titul doktora věd.
V průběhu svého odborného a akademického působení byl poctěn čestným členstvím a medailemi řady lékařských společností a fakult doma i v zahraničí. V roce 1979 obdržel cenu Presidia České lékařské společnosti J. E. Purkyně za knihu „Klinická mikrobiologie sepse“ a v roce 1981 byl oceněn Purkyňovou medailí.
V Českých Budějovicích v padesátých letech vybudoval dvě mikrobiologická pracoviště, nejdříve mikrobiologickou laboratoř ve Vojenské nemocnici, později mikrobiologické oddělení v rámci KHS. Významně ovlivnil vznik a činnost řady dalších mikrobiologických laboratoří v rámci jihočeského kraje, v sedmdesátých letech také ve FN v Praze – Motole. V šedesátých letech v průběhu své spolupráce s Imunou Šarišské Michalany byl autorem celé řady receptur pro výrobu sušených živných půd, na jejichž výrobě se i podílel. Vedl referenční laboratoře pro brucelózu, gonorrhoeu a pro živné půdy.
Spolu s prof. MUDr. Jiřím Zahradnickým docílil institucionalizace antibiotických středisek, která se zasloužila o prosazení racionálního užívání antimikrobních látek v celém státě. Organizoval dnes již historicky proslulé, tzv. holubovské antibiotické semináře s celou řadou spolupracovníků, čímž výrazně přispěl k rozjezdu „antibiotické disciplíny“ v oboru lékařské mikrobiologie.
Neúnavně prosazoval a posléze úspěšně prosadil na centrální úrovni pozici lékařské mikrobiologie jako svébytného oboru, který byl dlouhodobě systémově podřízen odbornosti jiné. Rovněž nekompromisně prosazoval názor, že mikrobiologie není jen oborem laboratorním, ale i interpretačním, s napojením mikrobiologa na klinika a nemocného.
Nelze pominout jeho zásluhy o výuku oboru. Od roku 1967 působil jako externí učitel mikrobiologického oddělení katedry patologické anatomie a mikrobiologie, od roku 1972 jako vedoucí tohoto oddělení a od roku 1981 jako řádný přednosta Ústavu lékařské mikrobiologie FDL UK. Ojedinělé propojení výuky klinické mikrobiologie s pedagogickou kvalitou přinášelo studentům medicíny prospěch pro klinickou praxi. Profesor Potužník odešel do důchodu v roce 1991.
Při příležitosti jeho 85. narozenin vzpomínala jeho bývalá spolupracovnice MUDr. Eliška Bébrová na léta, která strávila pod jeho vedením na Ústavu lékařské mikrobiologie ve FN v Motole: „Pan profesor měl velmi laskavou povahu, skvělý společenský šarm a dobře vyvinutý smysl pro humor. Prosazoval moderní pojetí klinické mikrobiologie ve spolupráci se svým dlouholetým zdravotním zástupcem docentem Lochmannem, což mě mimořádně ovlivnilo a jednoznačně určilo moji další profesionální orientaci. Bylo mi ctí, že jsem pod vedením obou protagonistů mohla pracovat.“ S úsměvem ráda vzpomíná na krátká společenská setkání při mimořádných příležitostech, z nichž zmiňuje maškarní rej bakterií, který mu jeho spolupracovníci věnovali k jednomu z jeho jubileí.
Prof. Potužník stál u zrodu dnes již legendárních sympozií v Třeboni.V lednu by se pan profesor byl dožil 14. ročníku této významné akce, na které ho mnozí z nás pravidelně potkávali. Vzpomeňme na jeho nekompromisní boj o klinickou mikrobiologii a na jeho moudrost a laskavý přístup ke svým spolupracovníkům a kolegům.
Josef Scharfen
PS: Děkuji Elišce Bébrové za poskytnutí podkladů pro přípravu nekrologu
